Prácheňský hrad vznikl dle archeologických nálezů v průběhu 10. století za vlády knížete Boleslava I. jako jedno z mocenských center přemyslovské hradské soustavy. Prácheň sloužila nejen jako středisko vojenské, ale i jako hospodářské a duchovní správy. Součástí tohoto prácheňského hradu byl i kostel svatého Klimenta, který dnes nese pozdně gotickou podobu.
Prácheň na Willenbergově vedutě z r. 1602
V období mezi lety 1184 až 1264 máme doloženo několik jmen prácheňských správců – kastelánů. Dobové prameny zmiňují k roku 1184 Vítka, předka pánů z Rožmberka. Mezi lety 1220 až 1222 zastával úřad Diviš, předek pánů ze Šternberka, a k roku 1264 Purkart, předek pánů z Janovic. Postupný úpadek prácheňského hradu nastal po roce 1268 jako důsledek rozpadu přemyslovské hradské soustavy.
Hmotová rekonstrukce dle Jana Heřmana
Roku 1315 daroval král Jan Lucemburský horu Prácheň se stejnojmennou vsí Bavoru III. ze Strakonic. Ten zde nechal patrně královskou hutí vystavět na místě akropole přemyslovského hradu hrad s obvodovou zástavbou. Jistou zajímavostí je systém flankovacích věží na východním boku hradu. Flankovací věže, vystupující z obvodu hradu, nabízely obráncům možnost aktivní obrany. Za dalších členů rodu Bavorů ze Strakonic panské sídlo spíše upadalo. Určitá pozdně gotická úprava se uskutečnila za Půty Švihovského z Rýzmberka. V roce 1558 je hrad zmiňován již jako pustý. V době, kdy Horažďovice patřily rodině Rummerskirchů, byla do hradních zřícenin vestavěna romantická poustevna.
Půdorys hradu Prácheň dle zaměření Tomáše Durdíka
Možnost navštívit zříceninu hradu Prácheň v rámci komentované prohlídky najdete v záložce NABÍZÍME.